Select Page

Tidy

Tidy

Někdy se stane, že na něco píčujete tak moc, že to najednou máte. Chvíli možná čekáte zázrak, že vám to změní váš dosavadní názor, ale ve finále se akorát ujistíte, že celou dobu píčujete správně. Jenže co s tím dál? Věc můžete vzít a třeba prodat někde na aukru. Nebo ji vyhodit, nebo třeba rituálně rozflákat o stěnu baráku nebo zapálit někde na kopci za úplňku. Případně pokud máte ve svým okolí někoho, kdo by si tu věc chtěl vzít tak mu ji prostě dáte. Jenže co když to na co celou dobu píčujete není věc, dokonce ani zvíře. Je fakt, že debilní pes umí bejt pořád v některejch případech roztomilej a hlavně nemluví. Na rozdíl od lidí. Zvlášť ten jeden druh, mnou tolik milovanej, ten ve většině případech líp vonící, skladnější a tvářející se, že nikdy neprdí ani neserou, ženský. Ženský mám rád a vždycky sem je měl rád, i když bejvaj někdy debilní a to s tím prdením a sraním není tak uplně pravda. Zvlášť když máte někdy to štěstí, že usne před váma a vy se vkrádáte pod velkou společnou deku a ve chvíli kdy ji nadzvednete, tak najednou uuuuuuuh. To člověku vhání slzy do očí a rozbíjí iluze o princeznách. Nicméně to jsou stále ještě věci, který k tomu tak nějak patří. Jenže co když najednou začnete schůzkovat s někým, kdo je přesnej archetyp holky, kterou za žádnou cenu nechcete mít doma. Abychom si to shrnuli, tak tam může hrát roli drogová minulost, voprcání půlky prahy a to jen proto, že druhá půlka nemá péro, profesionální vymetání mejdanů na kterých se pravidelně neumí chovat a to všechno podpořený supernevkusnejma blbkofotkama na sociálních sítí. Tím myslím, takový ty vyšpulený kačeří rty, vypláznutý jazyky, dva prsty jakože victory a tak dále. Poslední kdo na tomhle hřišti pravidelně mrdal byl váš kámoš, kterej se za to tak trochu styděl a ve skutečnosti se vám vysmál a pogratuloval v momentě, kdy se toho zbavil.

Vy v tom hledáte aspoň něco pozitivního a vono ze začátku se může zdát, že se to snad i dá najít. Základ je nenechat si brzdit svoji hru a celou dobu do toho nedávat moc citů. Přece jenom při každým jejím pohybu na vás, se vám vybaví plejáda známejch, který pod ní leželi takhle uplně stejně. Na někoho kdo má žárlivost v krvi by to mohlo působit jako nějaká jebnutá šoková terapie. Tejdny ubíhaj a vy sledujete, že se vlastně mění, minimálně aspoň před váma. Jí, dokonce kvůli vám jí vostrý, taky kvůli vám kouká na filmy, o kterých do teď věděla jen to, že sou. Celkově se chová jako zamilovaná a vlastně to celý je tak nějak v pohodě, až na to, že čím dál víc máte pocit, že toho kvůli vám dělá až moc. Ten pocit, že chce mít s váma co nejvíc společnýho vás začíná postupně dost svazovat protože chce bejt s váma všude. Chvílema vás i napadne, že vlastně věci co děláte vy a ona se je snaží delat taky, aby byla s váma ji vlastně ani neberou. Chce znát vaše kámoše a pár jich taky pozná. Z takových vazeb se stane postupem času základ vašich konverzací. Jak se má ten a ten doplní svejma příběhama o jejich kámoších, který nechcete znát, ale určitě musej bejt děsně fajn. Většina z nich na ni sou a vždycky byli hodný. V ten moment zase naskočí představa nějakýho děsně fajn týpka kterýho musíte znát, jak ji mrdá na prochcaný matraci někde v paneláku na periferii. To je přesně to, co vám celej život chybělo. Většinu času tak čekáte na moment, kdy vám dojde trpělivost, bouchnete do stolu a řeknete ji, že z toho láska prostě nebude. A ten moment přijde, bude v něm hrát roli chlast, telefon, její potřeba trávit s váma čas no a samozřejmě nějakej ten fajn kámoš. Nebo víc kámošů. Přesnej počet zůstane nepřesnej, protože její výmluvy jsou nejasný, rozmlžený a pokaždý jiný. Nic s nim neměla, nikdo ji nevolal, vlastně volal jeden, vlastně dva nebo možná deset a tak dále. Tyhle holky když lžou, tak to pokaždý víte. Lež totiž maskujou určitým způsobem roztomilosti, kterej končí mrdáním. Nedivim se, že dost frajerů se nechá takhle od buchet namotávat víc a víc a pak ta buchta svojí píčou a pusou parádně zamaskuje to, že z týpka dělá čůráka. Vlastně díky tomu, že má píču a pusu tyhle situace vznikaj.

Necháte to bejt, zavřete to, nemáte na to náladu ani energii. Díky tomu se o vás, ale začne zajímat ještě víc. Začnou se vymejšlet společný plány, který vy nechcete plánovat, aktivity, kterých se nechcete účastnit a konverzace, který nechcete vést. Tu a tam si řeknete, že vlastně prcání nebylo špatný a tak se ji ozvete. Znáte to, brko, poslechnout si její příhody z práce, který vás nezajímaj, brko, voprcat a ráno vypadnout do práce. Po takovejch schůzkách se komunikace a plány zintenzivňujou, což vás sere, tak děláte, že nejste. Přesně tohle je ten moment, kdy se chováte jako hajzl. To vám bude taky brzo vyčiněno, ste hajzl, ste zlej, jde vám jenom vo šukání a tak. Mimochodem, ano, vlastně mi od začátku o nic jinýho ani pořádně nešlo, protože co se týče vztahů, máte nasazenou laťku vysoko. Je těžký se zamilovat do někoho, kdo to má od začátku nastavený dost na hovno. Zvlášť když po pár dnech zjistíte, že nemáte skoro nic společnýho, že ten člověk byť všechno dělá kvůli vám, tak vy víte, že až to jednou rozčísnete svým blogem, tak se klidně vrátí zase na stejnej level jako na začátku a jako bonus zkusí voprcat pár těch vašich kámošů a ve finále jediný co o vás ví je to, co si dáváte na sociální síť. To je pro vztah dost málo, nebo aspoň pro mě. A můžu bejt zlej, můžu píčovat na cokoliv, můžu bejt sobeckej, mít rád jen sám sebe, ale nikdy sem nikoho nenutil, aby se mnou byl. Stejně tak nikdo nemůže nutit mně, abych s ním byl já. Umět říkat ne, totiž znamená, že ta hlava kterou mám na hlavě, je pořád ještě moje. Bubaklife

About The Author

Leave a reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *