Select Page

Back again!

Back again!

Konečně jsem si vzpomněl na to jak se leze tady na ten web, kterej jsem si vytvořil a následně opustil. Ostatně stejně tak, jako všechno. Vždycky něco někde začnu a pak mě to začne srát, tak na to začnu srát taky a ono to zmizí. Jenomže, tenhle rok je zatím nejvíc šílenej ze všech těch roků co tu jsem. Začal jsem ho s holkou a zaměstnanej a obojí dopadlo tak jak mělo. Je to pryč. Rozhodnul jsem se, že budu dělat jen to, co opravdu dělat chci a tak si natáčím svůj život na několik kamer, pak u toho sedím a snažím se tomu dodat nějakou finální podobu. To jsem v zaměsnání bohužel nemohl a ve vztahu? Ne, nejsem člověk co by měl potřebu někoho předělávat. To spíš ty holky vždycky naivně myslí, že se budeme společně probouzet do slunečnýho rána v krásným bytě, kterej jakoby vypadnul z titulky nějakýho katalogu o skandinávským bydlení. Víte co myslím, takový to jednoduchý, dřevěný, světlý a na instagramu dobře vypadající bydlení. Stylový a přitom moderní. V kuchyni kávovar a všechny sklenice stejný, v koupelně, která záměrně vypadá jako někde ve fabrice, způsobně srovnaný ručníky a jedinej náš plán na ten den je být spolu šťastní. Jít na trhy nakupovat farmářský produkty a následně je rovnat do proutěnýho koše a pak jet na výlet někam ven z města. Jednou mi jedna řekla, že jí prodávám iluzi. Možná, někdy tu iluzi opravdu prodávám do prvního vošukání. V tu chvíli padnou poslední bariery intimity a já se začnu rozhodovat co s tím teď dál. Často to nechám bejt a ozvu se až zas třeba někdy. Dost často v tu chvíli už někoho má a to je známka, že na to seru uplně. Ona se stejně ozve až příjde první krize v jejich vztahu. Jenomže někdy mě to baví a já mám chuť pokračovat. Akorát v tu chvíli už to pak není o iluzi, v tu chvíli přijde realita a dost často je to i ta chvíle, kdy se ženská rozhodne, že chce tu realitu změnit. Ty drzejší začnou zakazovat, ty opatrný začnou tak jako nenápadně doporučovat. To přejde postupně přes „já nejsem naštvaná, ale“ až do hádek. A na hádky, já se můžu vysrat. 

Takže, jsem nezadanej a skoro třicetiletej člověk, kterej ví co chce a dělá co ho baví, chlastám a baví mě to. Občas mě baví i další věci, ale to bych tady asi nerozebíral. Důležitý je, že jsem si uvědomil, že mě baví psát a měl bych se věnovat celýmu tomuhle prostoru, jehož počátečním smyslem bylo dávat si sem svoje oblíbený a zajímavý videa, na který jsem koukal. Takže, když už jednou člověk má nějaký dítě, měl by se mu věnovat. Jsem zpátky a mám v zásobě pár pěkně vostrejch slov.

About The Author

Leave a reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *