Select Page

Bauch money kripl gang vol. 3

Život kripla s nohou v pouzdře s největší pravděpodobností, není ničí vysněná kariéra. Byť zdánlivě se může zdát, že člověk je jen doma, připojenej k síti a sleduje všechno co mu nabízí svět internetu, ale ve skutečnosti to stojí dost za hovno. Dny sou stejný, zkurveně táhnoucí se jeden za druhým jako přes kopírák. Každou věc kterou můžu tak odkládám ještě dokonaleji, než když jsem v běžným procesu. Práce stojí, já se válím a každej den večer si říkám, že zejtra už začnu. Biorytmus se pomalu přetáčí ze vstávání v šest ráno na vstávání v devět, k snídani kafe, k obědu se rozhodnu co si dám k obědu a když se povede odstranit hromada nádobí, tak to možná někdy kolem pátý mám uvařený a začínám jíst. Bůh žehnej všem co za mnou přijedou a chvíli mi pomůžou krátit čas. Je mi jasný, že nebejt lidí kolem mě a hlavně jednoho, kterej se mnou sdílí byt, tak bych byl asi už úplně odříznutej a mým dalším krokem v životní cestě by bylo začít hrát league of legends. Překvapivě se mi nepovedlo využít ještě ani jednu deliver službu. Teda, žádnou z těch oficiálních. Ono taky proč, když člověk hluboce rozmýšlí nad tím, jestli má cenu jíst a co vlastně. Vzhledem ke stereotypům dne mě napadá, by to mohlo být zajímavý zpestření, který pravděpodobně budu muset prubnout. Stejně v lednici začíná bejt stejný hovno jako v dobách, kdy ještě fellila někde v datartu. Teda, v datartu do nich dávaj občas alespoň papír s obrázkem ovoce, aby lidi vyrážející vstříc nové elektronice věděli, kam patří pomeranč a kam patří mrkev.
Moje supersportovní berle speziale, chillujou poblíž a i přes blížící se termín kontroly cejtím, že jejich čas ještě uplně neskončil, a že určitě ještě neřekly poslední slovo. Nicméně musím uznat, že mít tyhle dvě kurvy s sebou přináší určitý výhody ve světě zdravonohejch. U bankomatu jsem byl už dvakrát uplně první a nikdo v tý frontě ani nebyl nasranej. Sousedi mě ochotně pouštěj do výtahů a kámoši s autama se snaží parkovat vždycky co nejblíž dvěřím, aby se behlavej kripl nemusel belhat moc daleko. I přes to cejtim, jak mám ramena a záda silnější než před měsícem, kdy jsem nic jako sou berle nepotřeboval. Dokurvit si ještě druhou nohu a chodit s tímhle krámem ještě o pár tejdnů dýl, začal bych uvažovat o lezení na takovou tu horolezeckou stěnu. Mimochodem tenhle sport mi přijde super náročnej a super ujetej. Nechat se zajistit šňůrama a šplhat ke stropu po hladkejch kamenech upevněných na stěnu ze šmirgl papíru jen proto, že jednou možná bude mít člověk potřebu lízt na nějakou skálu, tak aby věděl jak na to. A tohle sou přesně ty hovna který mě napadaj po třech tejdnech doma. Měl bych jít něco dělat, něco vytvářet, minimálně uklidit nádobí a začít přemýšlet o tom co si dám k obědu, když už je těch dvanáct. A nebo si minimálně říct, že zejtra už ale vážně začnu. Bubak kripl

About The Author

Leave a reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *