Select Page

Bauch money kripl gang vol. 4

Teprve když člověku seberete možnost vypadnout z bytu, tak si uvědomíte jak moc vám chybí to všechno co je venku a jak rychle dokážete udělat doma bordel, kterej se zatraceně těžko uklízí. Blíží se konec tohodle utrpení a ještě než to zavřu vším co mi to přineslo nebo odneslo, tak musím sepsat určitý události zvlášt, protože si o to říkaj. Jedna taková se stala v době mojí vycházky. Každá moje vycházka je vlastně spíš vyjížďka. A je jedno jestli na ven kde probíhá venčení psů, který se chlapovi objeví v životě spolu s novou přítelkyní, nebo na vnitřnění psů u někoho v bytě, kde největší zábavou je psí zápas a tv regina. Vlastně celý moje vycházky se týkají psů a po těch hodinách strávených mezi těmahle štěkajícíma bastardama mi přinesla spoustu inspirace pro moji práci, o který tady brzo budu psát.
Tentokrát jsme vyrazili ven, na místo, kde to vypadá jako za Prahou, ale je to v Praze. Superskrytý, přístupný pěšky, na koni, jednostopým bezmotorovým vozidle nebo když objedete blok v podobě zvednutý závory, tak i autem. Chce to koule a pohon na všechny čtyři. S tímhle vybavením můžete potom dorazit až na plácek na skále, kde se dá rozdělat oheň a je tam klid. Tentokrát ten klid rozhodně nechyběl a zároveň vyzařoval nejspíš proudy pozitivní energie protože se na místě usadila i parta lidí bez bot. Přesně čtyři dospělí a dvě děti. Znáte to, batikovaný hadry, po domácku vyrobený hadry z pytlů od brambor. Lidi co projeví lásku květině tím, že ji urvou a pak si ji vpletou do vlasů, který si umývají moukou nebo třeba čtyři dny odstátýma chcankama. Nekecám, tuhle diskuzi sem fakt viděl. Tak parta těch lidí se špinavýma nohama se stala útočištěm pro partu lidí z tereňáku chystající si opejkat uzeninu v maximálním možným pohodlí a dva naspeedovaný psy typu jack russel. Jack je skvělej pes, zvyklej na město. Není to ten pes kterýho by měly starý báby a řikali mu Edo. Je to pes pro lidi z města nebo lidi od koní. A když je někdo z města, tak se logicky pozastaví nad těma zemskejma lidma pletoucí květy u ohniště vedle. Pes je skvělej ve svý bezprostřednosti, protože jedině on mohl z naší party přijít k našim sousedům jako první. A pochcat holčičce její batůžek položenej u stromu. Uffff dobrý den milá přírodo, zde máš moje chcanky. Překvapivě to vzali v pohodě. Obdivovali teréní vůz kterým jsme přijeli, zkoušeli nakrmit naši technologickou vyspělost květinou a přitom nás bavili svou přirozeností. Opekli jsme si buřt vyndaný z chladícího boxu, poseděli v outdoorovém křesle, vypili jednu matonku a začalo pršet. Pes číslo dva nechtěl zůstat zahambený, tak ještě pochcal biolidem jejich chléb. Následoval hod pochcaným chlebem na jednoho z nás se slovy, „ted uz si ho sežer“.
Nestalo se, sežralo si ho sám autor pochcání. Takže asi tak. Buřty byly skvělý, pokutu sme nedostali a já si řikám, že by bylo fajn na všechno chcát, tak jako ty štěkající zkurvenci. Bubak pejskař

About The Author

Leave a reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *