Select Page

Fake life for real bitches

Oukej, někdo z nás má možná tak prázdnej život, že se stydí za to jakej ho vlastně má. Každej si myslím dokáže přibarvovat skutečnosti tak aby zněly líp. Četl sem dneska článek o závislosti na sexu a vážně mě to pobavilo. Jasně je lepší říct, že se jdete léčit ze závislosti na sexu než to že jste notorik a léčíte se ve skutečnosti ze závislosti na chlastu. To je ještě pořád v mezích tolerance. Co, ale nepochopím jsou lidi který si vymejšlí kompletně celý životní etapy jen proto, aby měli ve společnosti o čem mluvit. Díky svý práci a všemu co se za mejch pětadvacet let stalo, dneska dokážu takový lidi nádherně poznat a když mě dostatečně serou tak jim to i naznačit. To jak jsem taktní závisí na míře mojí nasranosti vůči takovejm jedincům. Pokud mi takovej člověk nezasahuje do života, fajn, ať si tvrdí, že třeba kouří péro prezidentovi. Není to moje starost. Moje starost to začíná bejt ve chvíli, kdy to musím poslouchat pravidelně. Potkávám denně spoustu lidí a slyším spoustu příběhů. Něco je zajímavý, něco stojí za hovno a naučil jsem se poslouchat a zároveň vypouštět. Vyskytujou se ovšem v mým životě jedinci, který svejma příběhama dokážou naplnit můj den a já si v tu chvíli řikám, ty vole jestli si myslíš, že ti tohle věřim tak ses asi uplně posral. Stejně jako v každým takovým článku se i v tomhle postu někdo najde. Vím, že těch lidí bude víc a taky stoprocentně vím, že se ozvou. Mám ve svým životě lidi co do něj ve skutečnosti nepatří. Otázka zní jestli patří do toho svýho. Drogový dealeři který o svým dealerství veřejně píšou na internetu a tváří se, jakoby to vlastně bylo uplně v klidu. Nic nedělám, jen vydělávám hrozně moc peněz tím, že střílím fet. Normálka, každej druhej to dělá tak proč bych zrovna já o tom nemluvil. Zarážející fakt číslo jedna, nikdy neukáže ty velký prachy ani ty drogy o kterejch se píše. Fakt číslo dva, pořád ho nesebrali. I když o práci policie pochybuju, jsem si jistej, že když je někdo dealer kterej to o sobě veřejně tvrdí, už by si pro něj dávno někdo přišel. Mám kolem sebe takovejch lidí víc, rádoby herečky a zpěvačky který by v nejbližší době měly někde hrát nebo zpívat ve studiu s těma který to ve skutečnosti vážně dělaj, ale čas plyne a nic se neděje. Lidi který mají v hlavě svý sny a mluví o nich tak moc a tak přesvědčivě, že jim postupem času sami nejspíš i začnou věřit. Jenže kurva, kde sou výsledky. Budu sebekritickej, sliboval sem knihu a není nikde, slibuju non stop nějaký nový rapy a nejsou nikde, hrotím hrozně věcí který nakonec třeba nejsou nikde, ale pořád za sebou zanechávám dostatečnou stopu složenou ze snahy to alespoň zkusit. Je slabá a někdy není ani moc dlouhá, jenže paralelně s ní se za mnou táhne jasná dlouhá stopa věcí který jsou vykonaný. Tenhle zasranej blog je součástí stejně jako můj zasranej instagram kde se každej může kouknout jak žiju. Celou dobu se snažím naplňovat svoje vize, postupy jsou někdy zmatený a hromada plánů se odloží, ale když se člověk na chvíli zastaví a koukne se zpátky, tak ty výsledky tam sou. Nebo já alespoň doufám….. Bubak busin€ss

About The Author

Leave a reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *