Select Page

Hip hopy a vegani

Tenhle víkend sme zakončili tour, kde sme doplňovali známější a úspěšnější umělce, dvěma koncerty. Ten první byl u rybníka Hubert, někde uprostřed Vysočiny, v rámci veganskýho festivalu a ten druhej v Hradci, kde to bylo taky dost dobrý. Vyrazili jsme z Prahy ve složení jednou pes, dvakrát péro a dvakrát vagina a první cíl, kterej by si měl vytyčit každej, kdo cestuje směrem na Brno, je Shellka někde zhruba na čtyřicátým kilometru. Ty jejich hot dogy s pepřovou a panini se pro mě za ty ujetý kiláky staly, něco jako povinností. Nejhorší na pumpě je moment, kdy přijede autobus moraváků a všichni potřebujou to svý kafíčko a ideálně gulášovku. To přesně se stalo. Zděšení, že nemaj turka, ale jen nějaké to presso z té mašiny by ještě nebyl největší šok. Tihle dobří moravané, byli v šoku z toho, že na hajzlu musí platit patnáct kaček. Nekřesťansky moc za to, že ženská si může v klidu sednout na prkýnko a chlap nechá pár kápanců na zemi pod mušlí. To, že se jim o patnáct korun slevní to divné kafe s pěnou z teho automatu, jim bylo naprosto u prdele. Nadávky lítaly vzduchem víc než ty dvě tety za pultem. Nicméně trpělivost panini přináší a jelo se dál. Hlas paní Zuzany z google map nás dovedl na správné místo až na třetí pokus. Ve skutečnosti, už ten první pokus byl v pořádku, ale nějak nám nedošlo, že festival bude mít cestu značenou křídou, takže jsme se chvíli motali v kruhu. U vstupu nás velice vřele přivítali místní s tím, že rozhodně nemáme vstupy pro čtyři lidi a psa plus další čtyři lidi v autě na cestě z Prahy. Velice zdvořile jsem jim oznámil, že takhle to nejde a po nahlášení dalších jmen jsme pokračovali do areálu u nádherně hnědozeleného rybníka. Od auta, které nás dohánělo z Prahy jsem se dozvěděl, že sem sprostý slovo a že díky mý pražský rozmařilosti mám na guestlistu sedm lidí. No co se dá dělat.

Veganskej fest se skládal ze stánků od red bullu, piva rychtář a nějakejch dalších dvou bezejmenců, dál nechyběla stage pro reggae, klacky v kýblu a main stage. Ta byla nepatrně vyvýšena, zastřešena a propojená s backstagí ve který stejně nemělo smysl bejt. Catering byl pro ty, kteří neměli na guestu sedm lidí, takže mi stačila voda. Chodil jsem se do auta občerstvovat celkem pravidelně, za prvé, bylo to potřeba a za druhý, stejně tam nikdo kromě asi dvaceti lidí a promotéra nikdo nebyl. Promotér lítal po areálu jak ovce bez hlavy a vypadal, že je sjetej nějakým tripem. V osm mi řekl, že už jsem hrál a vlastně si nejsem jistej, jestli věděl kdo jsem, rozhodně jedinej kdo hrál bylo to matro na kterým frčel. Koncert byl nakonec dobrej, lidi se dotrousili a my sme na to vlítli ve chvíli, když už nebylo vidět. Propocený trika se převlíkly, auta se nastartovaly a my sme vyrazili na další party.

Chalupa uprostřed polí, jedna hodina ráno a totální ticho z ničeho nic prořezává nemocnej Rick svejma skrečema. Ufff, tahle afterparty po veganským fesťáku měla koule, hrálo se až do rána, brka se pálily po dvou, vodka se míchala minimálně a jedinej rodičovskej dozor na mejdanu, měl trpělivost velkou jako Pacifik. Největší zjištění z týhle sešlosti bylo, že ne každej si dokáže proskočit vlastní nohu. Mejdan se zakončil ve chvíli, kdy světlo začlo bejt nepříjemný pro většinu zúčastněných a já zjistil, že spát v autě, je stejně marný, jako spát mezi dvěma holkama a psem. Po dvou hodinový převalovačce, sem se vykopal ven a nechal se obsloužit skvělou bramboračkou a chvíli na to i chlebem s něčim a čerstvejma ředkvičkama. Co víc chtít? Následoval prázdnej moment vyplněnej příjemnejma věcma, o kterých asi nejspíš nemá smysl psát a přejezd na další místo. La fabrique Hradec Králové. Moc čistej klub na naše špinavý hiphopy. Nicméně byl jsem rád, že jsme to odehráli, a že nás nenapadnul ani jeden z místních Thorů Steinarů. Ale tak co, nakonec ten hiphop byl vážně vo pohodě.

Bubák hiphop

About The Author

Leave a reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *