Select Page

Ja, me druhe ja a ty ostatni ja

Prave nastal cas vlozit do internetovyho prostoru trochu vlastni sebeanalyzy. Jak uz jsem zminil, bude mi 24 roku. Nekdo by si rekl, ze bych mel bejt dospelej, studovat vysokou nebo mozna uz tlacit kocar s urvanym juniorem. Whatever, nekteri moji znami se s tim nesrali a ted resi misto toho jestli jet do Monaca nebo do Cannes to, kde zitra svym detem koupi jidlo, pliny nebo sezenou novyho tatinka. Kazdej si tohle zvoli sam. Za temer ctvrt stoleti uz jsem zvladnul vystridat nekolik vztahu, prejit z nokie na apple z applu na android abych se znova vratil k applu a nebo treba uz jsem si zkusil pracovat a zkusil jak boli kdyz se neco musi. Driv jsem i sportoval, bohuzel to nebylo uplne to sportovani ze kteryho maj lidi radost nebo zizen. Zkusil sem dostatek veci na to, abych zvladnul vybrat mezi tim co je dobry, co neni dobry a tim co by mohlo bejt dobry jenom pro me. Jasne, jsem sobeckej, kdo z nas neni? Je prece jasny, ze clovek nebude delat nebo rikat to, co sam nechce. A i pres to jsme nekdy nuceny pres svoji sobeckost delat veci ktery nechceme. Chodime do prace ktera nas sere, spime s lidma kteri nejsou zrovna nas sexsymbol, volime mensi zlo a nebo jenom sedime a nadavame aniz bychom zvedli prdel a vykonali jakoukoliv zmenu. Jediny pripad kdy o svym sobectvi zacinam pochybovat, je ve chvili kdy moje chovani ublizi nekomu kdo je mi blizky. Je vtipny jak clovek jako ja potrebuje mit dostatek svyho prostoru a zaroven neni zrovna spokojenej pokud vedle sebe nema nekoho s kym ten prostor muze sdilet. Jo jasne, mluvim o vztahu. Mimochodem, neni to spatny pokud k sobe clovek ma nekoho kdo mu rozumi a v mym pripade ma i pevny nervy. I kdyz pevny nervy zvladne udelat i treba diazepam nebo neurol nebo gram dobryho huleni. Jasne, zkusil sem za svuj zivot i tyhle veci. Do ted je muj sen vyrazit do pouste s kufrikem vseho moznyho a zkouset co to se mnou v tom prostredi udela. Strach a hnus v Las Vegas podle me. Prijdu do pekla a nebo potrebuju nejspis zazit valku, jak s oblibou vzdycky rikala moje babicka. Ale co ma bejt, je mi temer ctvrt stoleti a verim, ze minimalne jednou tolik mam jeste pred sebou. Doufam jen, ze pred smrti budu mit dost penez na to, aby mi do rakve namontovali herni konzoli a do kapsy obleku dali sprcky a pulku koksu. Zpatky do pritomnosti. Je temer jedenact vecer, lezim na hotelovym pokoji vedle svy holky a snazim se sepsat kdo jsem. A vlastne, musi stacit jen to, ze jsem svobodnej clovek a ted se jdu venovat povinnostem zadanyho. Bubak

About The Author

Leave a reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *