Select Page

Jak sem si nachcal do kalhot

Ještě sem trochu ovíněnej, což značí kvalitní příspěvek hned od samýho začátku. Kámoška má kámošku co soutěží v letošní miss a pokud se bude hezky smát, tak prej dokonce bude i druhá. Asi proto, že s nikým tam nejspíš nepoprcala. V každým případě, nějakej čas už sme hecovali, že bysme měli jít ven a včera se naše hecování stalo skutečností. Průser nastal ve chvíli, kdy sem se dozvěděl, že se připojí ještě jeden člověk. Jména schválně vynechávám, částečně proto, že nechci, částečně taky proto, že je nevim a nebo sem je prostě zapomněl. Samozřejmě, že když řeknu průser, tak to nemyslim nijak špatně. A vlastně se teď divim sám sobě, jak to dopadlo, přitom kdybych si dal dohromady jedna a jedna tak mi dojde, že to dopadne přesně tak jak to dopadlo. Sešli sme se někde blízko řeky a bylo poměrně teplo. Rychlorozhodnutí, že zůstaneme venku sem celkem uvítal protože nebyla úplná zima a podpořili sme ho nákupem nula celá sedm litrovýho standartu a nějakejch sladkejch sraček na zapití. Po mý poslední zkušenosti s ruskou vodkou, kdy jsme vytáhli s kámošem malou Stoli opřený o vchod do metra asi za pět minut, jsem zjistil, že ty sladký sajrajty na zapití už vlastně vůbec nepotřebuju. Vodka hřála a chutnala a já byl celkem vtipnej. Nebo aspoň mi to přišlo protože mi všichni ukazovali zuby. Když došla vodka, podpořili sme to ciderem a já už tak nějak intuitivně tušil, že buď pujdu domů nebo dopadnu hrozně. Nešel sem. Místo toho sme se přesunuli k tý kámošce co má kámošku co soutěží v tý letošní volbě o nejhezčí holku, která si nakonec vezme kopačku, hokejku nebo mladýho Topolánka. Ale ještě před tím se mi povedl jeden kousek o kterej se radši podělím tak jak si ho pamatuju. Než to na mě vytáhne někdo jinej. Po těch vodkách a ciderech člověka samozřejmě přepadne chcaní no a protože sme byli na náplavce, tak sme to s tím mým kumpánem, pustili na frajery do řeky. Byla to celkem sranda dole to dělalo parádní pěnu a podle mě se tam v těch naředěnejch chcankách docela dobře daří labutím a divokejm kachnám. Jenže, poslední kápanec patří tradičně do trenažérů a tak sem tohle heslo nějakým nedorozuměním dodržel, bohužel neuvědomil sem si světlost svých kalhot. Od ostudy po upozornění na svý zbytky chcanek na kalhotech mě zachránil jen fakt, že sem byl už docela v bombě. Teď když to tak sepisuju tak mi došlo, že jestli ta holka vyhraje miss, tak sem se před ní vlastně tak trochu připochcal, a to podle mě naposledy udělal nějakej outsider ve školce.
No nevadí, tenhle kousek sem pak myslim zopakoval ještě jednou, ale to už sem měl uplně v piči. Stejně sem skončil politej, ale detaily nevim. Na bytě sme pili víno jako kdyby to byla voda a nebejt mýho skvělýho spolubydlícího, co mě přijel zachránit, tak mám dneska v práci áčko.
Naštěstí tu ale sedim, nafutrovanej, pravděpodobně lehce zbytkovej a v hloubi duše očekávající to náročný, co přijde asi tak za dvě hodinky. Už ráno když se člověk probere a zjistí, že to fakt ještě není na tradiční život je krutý. Zase sem si lehnul do polohy plodu v našem sprchovým koutě a marně se snažil, aby to hnusný ze včera šlo pryč. Koupil sem si tu hnusnou bagetu vod mekdonaldu protože v tu chvíli to byl nejlepší nápad a vim, že bych si neměl dávat kafe, ale stejně si ho dám. Jo taky je hrozný se ráno kouknout do mobilu a zjistit, že téměř všem holkám co byly pravděpodobně online, sem napsal ať jdou prcat. Taky sem údajně křičel z auta po lidech a nějakejm italkám nadával do makaronů s chlupatou píčou. Co k tomu říct, normální úterní večer s bonusem v podobě kápance chcanek před holkou co možná vyhraje letos miss. Bubak

About The Author

Leave a reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *