Select Page

Lord of the darkness

O tom, že na Slovensko jezdím a jezdím tam rád už sem psal. Ta země nám je tak šíleně podobná a zároveň po každý, když u Břeclavi přejedu hranici, tak se cejtim jako bych byl ve stroji času. Není to místo, kde bych si přál žít a zemřít, zároveň bych asi jen tak pro nic za nic nevyrazil na Slovensko na dovolenou, ale business tripy a výlety s muzikou do krajiny bryndzy asi nikdy nepřestanu milovat. Tentokrát mě to stálo jednu pokutu za rychlost, která, jak jsem zjistil, se dá snížit pokud víte kam na Šumavu policajta poslat a trochu mozkových buněk. Business věci necháme bejt protože přece nebudu do světa vytrubovat, jak jsem úspěšnej a jak budeme brzo všichni bohatý. Tripoval jsem do Blavy a potom na východ a zase zpátky do Blavy. To všechno asi ve čtyřech dnech.
Na hotelu jsem si ověřil, že mi to v posilovně pořád moc nejde a hlavě, že dokážu za patnáct minut vypotit petlahev Fatra vody. Další den mě to snažení bolelo tak, že sem si pomalu ani nevyhonil klobásku u porno kanálu v ceně. Miluju hotely co Vám tenhle porno zážitek umožní zadarmo. A pokaždý, když na takovej kanál zabrousim, představuju si ty recepční dole, co mě určitě musí sledovat na monitorech svých recepčních počítačů a královsky se bavit nad tím jak u toho měním barvy a přemýšlím kam to nakonec kydnu. Stejně tak se musí bavit sledováním mě v posilovně. Protože prostě sem člověk co na skrytý kamery věří a jako malej sem nasledoval tři prdele pořadů, kde hrála skrytá kamera hlavní roli, občas jen tak pro nic za nic zamávám. Spokojeně jsem tripoval na východ, kde jsem v ověřeným hotelu přenocoval další noc.
Mimochodem v Košicích bydlete jedině v hotelu Gloria, to je hotelovej stroj času v zemi, která je vlastně taky stroj času. Hotel Gloria je oldskulovej hotel, kterej by v roce 1991 zažíval svoji největší slávu a byl považovanej za noblesní. To, že je noblesní a moderní signalizuje už z dálky viditelnej neonovej nápis Pepsi na střeše. Všudy přítomný koberce v kombinaci s papundeklovým a zlatým, místy začernalým obložením Vás přivítají v místním lobby a u recepce se o Vás postará místní slovenská žena. Vždy dobře upravena, ve stejnokroji dle modelu ze starý burdy navlečena a parfémem pronikavé vůně vonící recepční Vás upozorní na raňajky o uosmej dole v reštike a dá vám klíč od apartmánu. Mimochodem bookuju hotely přes booking kom a pokaždý pokoj a apartmán stojí stejně. Rozdíl je v tom, že pokoj je fakt malej a apartmán je až moc velkej a má vanu. Pravidelně volím apartán. Na raňajky jsem zkusil jít jednou, ale vzdal sem to, takže je přenechávám těm hostům, kteří si je zaslouží víc. Co říct víc, miluju Košice, je to nejlepší a nejkontrastnější slovenský město.
Další den byl ve znamení cesty zpět do perly na Dunaji. Díky povinnostem, jsem to vzal severní cestou a zjistil jsem, jak moc magický momenty dokáže člověk zažít v liptovským regionu. Kromě toho, že je tam liptovský snad každý jméno, Mikuláš, Ján atd, tak se tam dá koupit slovenskej zázrak a to sou ovčí sýry spletený místníma domorodcema do copu a následně prodávány u silnice. Miluju ty co mají příchuť, nejradši jedu česnekový nebo uzený, ale nepohrdnu ani paprikovejma nebo basic verzí. Magickej moment sem zažil kousek za Ružomberokem směrem na Bánskou Bystricu, kdy jsem v business dress codu zastavil u jednoho z takových krámů a koupil si klobásu o který jsem se ujistil, že je ostrá a není ze zvířat co nosí podkovy a pár česnekových korbáčků. To všechno jsem snědl v tom saku opřenej o kapotu oktávky na parkovišti, kde za celou tu dobu zastavilo jen jedno auto a to ještě navíc aby se řidič vychcal. Všude smrděl čerstvej vzduch a já se cejtil fakt dost magicky.
Jakoby tenhle lokální oběd měl navnadit to co příjde večer. Nestává se každej den, aby když vyrazím do Blavy, sem navštívil nějakou noční zábavu, ale tentokrát byl důvod. Kámoši z jednoho lajf stajlovýho serveru slavili narozeniny toho danýho serveru a to byla příležitost jít jim ukázat co to ten lajf stajl je. Začal sem panáčkem na hotelu a pivem s dívkou o který jsem si jistej, že je báječná. Byla, ale neměla koule na to jít ukázat hlavnímu městu slovenska lajf stajl co ji naučilo hlavní město česka. Šel jsem sám. A bylo to možná dobře, protože vyhazovač přesně znal kdo jsem a jaký mám potřeby. To mě mírně zarazilo, ale zároveň mi to dodalo pocit, že si smím dělat co chci. Panáčky lítaly, eura se kutálely a já sledoval jak slovenská rapová scéna potí krev na stagi před stádem puberťáků.
Večer ubíhal v klidu, asi jako cesta vlakem právě teď v tuhle chvíli, co píšu tyhle slova. Já viděl na vlastní oči opilost, rozteklost po mdma dovezeným z česka, zamilovanost i prázdnotu a marnost. Do toho všeho hrály nejlepší slovenský rapy současnosti a pil se gin. Ve chvíli kdy mi začalo bejt jedno i to, že mi hadry vlastně vůbec nesmrdí kouřem, díky zákazu pálit cigára v clubech, jsem potkal člověka, kterej celej večer posunul na úroveň nezapomenutelnosti. Celej večer jsme po sobě koukali a mě bylo jasný, že patří k partě lidí, kterou znám. Jinak bych mu ji asi napálil protože chvílema čuměl fakt divně. A ještě, že se tak nestalo. Ten člověk byl totiž tím, na co si Voldemort hraje každej díl Harryho Pottera, byl to opravdový pán Temnot. Ne na věky, jeho vláda vyprší v říjnu roku 2032, ale ani Pán Temnot nemůže sloužit věčně a musí přenechat vládu někomu mladšímu a dravějšímu.
Pánem Temnot se mimochodem může stát kdokoliv, stačí si koupit Kamen premeny v upíří hře na mobíl. Stojí to prachy. Ne moc, stačí pár euro a stanete se Pán Temnoty na pár hodin, ale to je Vám k hovnu, pravej Pán Temnoty chce vládnout co nejdýl a já sem hrdej, že sem ho poznal.. Bubak of darkness

About The Author

Leave a reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *