Select Page

Not done yet!!

Not done yet!!

Je to dlouhá doba co jsem tohle nedělal. Tak dlouhá, že jsem dokonce zapomněl heslo. Ve chvíli kdy jsem ho měl zpátky, přišla další rána v podobě updatovanýho rozhraní a já vlastně nevěděl jak přidávat nový články. Naštěstí ve svejch třiceti letech umím docela obstojně googlovat, takže teď je všechno jak má bejt. Nastal čas o tom říct světu, říct, že jsem pořád tady, jen jsem si dával pauzu. Skoro dva roky ty vole. Za ty dva roky se objevily nový holky, který zase zmizely buď na furt nebo minimálně z knihy pravidelných návštěvníků mýho bytu. Spolu s tou předposlední najednou zmizela i polovina toho nejlepšího co ten byt měl. A já v něm najednou zůstal sám s nábytkem připraveným na další etapu života. Stůl, pět židlí, velkej gauč v pokoji, kde dřív bydlel spolubydlící. Prázdno. Svoji novou práci jsem si přenesl do nový kanceláře a v ní teď více či méně úspěšně zkouším, jaký to je podnikat v oboru, o kterým vím vlastně hovno. Od rána do večera v kanclu nebo na schůzkách. Večery se sklenicí piva nebo s různejma kurviskama a dost často až do rána. Tohle mě sralo a bylo třeba přinýst něco novýho, něco co mi přestane dávat pocit, že to jde do prdele. Chtělo to změnu, obrovskou, radikální. Zaujal jsem strategii, maximálního odhodlání a vůle v to, že tentokrát to fakt dám. Studoval jsem různý věci, inspiroval se zajímavýma lidma a hledal, jak přesně by měla vypadat změna k posunu na další cestu v mým případě. Žil jsem a stále žiju v přesvědčení, že motivační řečníci jsou čůráci a lidi, kteří čtou sračky typu Mnich, který prodal své ferrari, je čtou proto, aby o tom každýmu mohli žvanit. Nakonec jsem zvolil ideální kombinaci věcí a návyků, který do mýho života přinesly mnohem víc disciplíny. A i když to zní dost debilně, disciplína přináší do života svobodu. Vstávám každý den mezi pátou a půl šestou ráno, cíl je to posunout ještě o hodinu, ale i současnej stav je velký zlepšení v porovnáním s předchozím životním stylem. Díky svýmu kamarádovi jsem začal chodit ráno pravidelně cvičit a na hadrech jsem o velikost níž. Po tréninku dávám ledový sprchy a v zimě bych rád absolvoval Wim Hof metodu přímo s ním v Krkonoších. Momentálně o dýchacích a otužovacích technikách čtu knihu, což je vlastně další věc, kterou jsem zapracoval do svý změny. Číst, protože čtení je krmivo pro mozek a kdo nečte, nemůže ani psát. A já si pamatuju doby, kdy psaní pro mě bylo skvělý odreagování od všech těch každodeních sraček, který musíme řešit. Je mi třicet roků, točím vlogy o svým životě a dávám to na youtube. Díky tomu jsem natočil už tři reklamní videa a pracuju na dalších. Mám kolem sebe úžasný lidi, kteří postupně jeden za druhým plodí děti a zakládají rodiny. Jsem šťastnej, svět je takovej jakej má bejt a kdyby se to teď zastavilo a zpětně natočilo, bude z toho film s happy endem. Jenže co když ten film teprve začíná? Ať je to jak chce, moje role v tomhle filmu, je popisovat ho co možná nejdokonaleji. Dal jsem si za cíl, jeden post v týdnu. Každý pondělí jako motivace do novýho tejdne. Momo motivation monday. Bude ze mě jeden z těch motivačních čůráků, co se bude snažit vysvětlit, že svět je sice furt pěkně zkurvený místo, ale život je skvělej.

About The Author

Leave a reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *