Select Page

Sexually transmitted disease

Jednou za čas tam každej musí. Nebo minimálně by tam měl zajít a to zrovna nemám na mysli toho zmrda zubaře, ke kterýmu mimochodem se odhodlávám už docela dlouhou dobu. Ne, že bych snad měl mít strach, chodit k zubaři není o strachu, je to spíš o tom, jestli vás baví sedět a koukat na ty stejně nervozní lidi tam. Naposledy sem se cejtil, jako čokl kterej si jde pro povinný pigáro za dva a půl k veterináři a všichni ostatní čoklové v ordinaci maj takovej vítr, že mi ani nepřijdou vočuchat koule. Přesně tak se cejtim i u zubaře. Jediná výhoda je, že ten svinčik co vám pustí jehlou do dásně, vás na pár chvil příjemně sjede, takže si pro jistotu připlácim dvojnásobnou dávku. Ve výsledku to vyjde stejně, jako když si koupíte kokain od člověka, kterýho neznáte a o kterým by si jeden v klidu řekl, že ještě včera házel šutry v eurotunelu. Jenže o tom vlastně ani nechci psát. Chci psát o zkušenosti s jinou formou medicíny. Formou, vyhledávanou těm, co často a rádi nezodpovědně strkaj svý péra bez obalů do různejch lidských otvorů. Vyrazil jsem si nechat na smíchov dát votestovat péro, jestli je všechno jak má bejt a jestli ty náboje sou pořád ještě vostrý nebo mě v minulosti nějaká rajda nakazila kyanidem z tý svý chemičky mezi nohama. Nic proti ženskejm trezorům, většinou jim tam ty průsery zasadíme my svoji nezodpovědností, nebo rybníky, bazény a společný sprchy, ale dokud to člověk nemá od doktora na papíru, že je v pořádku, vyplácí se nevěřit nikomu a ničemu.

Naplněnej nervozitou jsem dorazil do ordinace, kde z vás na rozdíl od zubařský čekárny nečeká žádná dusná atmosféra. Každej pozdraví, vzduch je příjemně zatuchlej starým barákem a židle jsou bezproblémově omyvatelný a když máte štěstí, jako já, rychle se pro vás najde jedna volná. Ke čtení tu visí na stěnách pár nápisů o tom co všechno se nesmí, klepat, kouřit, volat na telefonní číslo v době od dvanácti do jedný, a tak dále. Žádný rytmusy života s vyluštěnou křížovkou ani předposlední číslo časopisu maxim z roku 2007, nic takovýho. Na zhruba dvaceti židlích sedí spektrum sociálního života, který se může potkat jen tady a pak možná ještě na kožním. Začnu-li od nejmladších, tak nesmím vynechat puberťáka s kámošem, který pravděpodobně jdou s podezřením na chlamydie, mají ze situace docela vítr, protože je jasný, že na internetu si přečetli něco málo o strkání špejle s vatou do ptáka a vědí, že je to teď bude čekat. Mimochodem, bojí se zbytečně, jediný co vás v ordinaci čeká, je sepsání potřebných údajů, vyfasování skleničky na chcanky a klíče od hajzlu. Nic víc, pak si skočíte odběhnout a vrátíte se s teplým žlutým materiálem, kterej doktor automaticky polepí stickerem s číslem a dál to není jeho business. Tenhle proces právě dokončila holka, kolem dvaceti let, vyšla z hajzlu a v jejich očích byl znát strach a obrovská nasranost. Bylo jasný, že tam nejspíš nějakej nález proběhne v pozitivním shledání. Další zajímavej osud se vyskytuje po mojí pravici. Mladej pár, dvacet až pětadvacet let, stoprocentně jeden z nich přitáhnul něco domů a teď to společně musí zvládnout, aby mu to ona později mohla vyčítat a nakonec se rozešli. Z těch dvou lidí vyzařuje soudržnost což se nedá říct o týpkovi a dvou buchtách, sedící téměř u vchodu do čekárny. Z těch vyzařuje akorát to, že maj problém a stojej jim prachy protože nemůžou točit. Nedivil bych se, kdyby týpek měl na těch svejch nevkusnejch hadrech připnutou kameru a v hd si natáčel to jak mu doktor koukne na péro, aby to následně hodil na pornoorel.com s hashtagem doctor a gay. Porno business má v tomhle podniku ještě jedny dveře. Protože, kdo se živí tím co si léčí, ten platí víc, než my co šukáme zadara. Kompletní vyšetření je za celkem hrozný prachy, protože v pornoprůmyslu tolik znamenající certifikát čistýho genitálu, vydávaj právě tady. Tenhle fakt je jasnej i paní kolem čtyřiceti let, klasický milfce, mámě kamaráda, kterýho jste nikdy neměli, ale vždycky chtěli, nebo taky jen klasický paní, která to musí táhnout všechno sama, vcházející právě do dveří. Automaticky přecházející k dveřím, nad kterejma by mohla viset klidně cedule cash only. Jeden mladej buzik ve slimfitu s calvin klein spodkama si velice jemným hlasem zaťukal pro výsledky. Byl slušně poslán do prdele a tak si tu afektovaně pročítá na ipadu weby pro buziky a každou chvíli mu pípne messenger.

No a pak jsem tu já, čekající na svoji příležitost. Dostat klíč od hajzlu stejně významně jako dostat od primátorky klíče od města. Nachcat do deckovýho kelímku a nepochcat si při tom ruku. Vítězoslavně přejít pětimetrovou cestu z hajzlu do ordinace, přes čekárnu a všechny ty lidi, čekající na to, až dostanou recept na antibiotika, nebo naopak na dobrou zprávu. Tak jako já, dobrá zpráva nastane za pět dnů, telefonicky mezi druhou a pátou. Nesmím to prošvihnout. Bubak venerolog

p.s. Péro mám v pohodě, můžu šukat dál, tak jako do teď.

About The Author

5 Comments

  1. A co hiv bubáku ?

    Odpovìdìt
      • Ale u hiv se nemusí objevit žádný příznaky klidně po deset let. Měl bys zajít na testy kámo.

        Odpovìdìt
  2. Ok, jsem rád za tebe. Ale doporučuju ti si zvyknout na gumu. Vím, že je to na hovno, ale jestli toho mrdáš hodně, často a náhodně, máš reálnou šanci, že kvůli tomu chcípneš. Čísla hiv pozitivních se furt zvedaj, lidi o tom ví hovno a pak brečej. GL

    Odpovìdìt

Leave a reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *