Select Page

War

War

Vyrazili sme si zahrát paintball. Takovou tu zkurvenost, kde ze sebe děláte vojáka a čekáte kdy vás jinej kámoš voják napadne gumovou kuličkou plnou nějaký barevný sračky, co po výstřelu z plynem poháněnýho gunu udělá zasranou modřinu. Přesně tam sem šli. Teda šli, jeli, večer před touhle simulací války, sem totiž celkem chlastal a bylo mi dost blbě. Necejtil sem se na to, abych se někam do Petrovic táhnul nějakým pražským mhd. Nasrat, vyrazili sme károu, zbytkáč nezbytkáč. Nebylo zrovna teplo, ale protože válka je válka, zvolil sem válečnickej outfit už na cestu na bojiště. Maskáčový všechno ze mě dělalo jednoho z těch vojáků, co hlídaj v hlavním městě klid a spoutávaj spící dredatce. Byl sem připravenej na cokoliv. Jedinej průser byl, že sem neměl ani trochu trávy. Spolubydlící mi ráno v mý kocovině oznámil, že se tam nesmí bejt pod vlivem a já mu to samozřejmě sežral. Tráva zůstala na mým stole a já vyrážel na frontu s uklidňujícím pocitem a jistejma čtyřma pivama v ceně války. To že sem čůrák co sežere každou návnadu jak nějakej vyjebanej kapr, sem zjistil na místě boje. Ostatní válečníci již navlečeni ve válečnejch hadrech, který byly napatlaný nějakou lepivou sračkou, totiž odpalovali mocný brko. Opakuju, že moje tráva ležela doma na stole, protože sem žil v tom, že se tam pod vlivem bejt doprdele nesmí!! Zkurvenec ten co mi to řekl. Naškvoryli sme se, mimochodem ten výraz vymyslel jeden z válečníků a znamená to, zhulit se. No a naškvorený sme začali rozdělovat týmy. Já a ten co se mnou bydlí, sme byli kapitáni, zbytek byl v párech. I když ten jeden vlastně byl v páru jen proto, že tý holce co s ním tvořila pár, nepřišel kluk, jinak by tam byl taky sám a mohl bejt třeba kapitán on. Rozdělili sme si lidi tak, že páry šly proti sobě. To způsobilo postupem času celkem slušnou zábavu v podobě střílení do svýho partnera v momentě kdy už se třeba nehraje a tak.

Válka vypukla a počasí bylo vopravdu na hovno. Poprchávalo, bylo vlhko a přitom relativně teplo. To způsobovalo, že se mi nepotilo ochráný plexislo na ksichtě asi tak třeba třicet vteřin. Pak člověk viděl uplnou píču nebo furt hledal kryt, aby si to prstem na další půl minutu vodkryl. První hra, death match, zahrál sem to na pěknýho sráče a v úkrytu ve strachu před bolestí od těch barevnejch koulí, sem to samozřejmě zakempil. A v zápětí jich koupil pět do zad a prdele. Tohle mi dost nevyšlo. Druhej death match sme byli víc týmový, dokonce sme měli připravenej plán jak to ovládnout. Já byl pokrytej zpoza baráku a měl sem doběhnout ke kopci, tam lehnout a krejt druhýho. Průser byl, že tam byl ještě jeden jejich a ten mě při padnutí na kopec trefil parádně do ramena. Při tom sem si dokázal nějak přes ten lepivej mundůr rozseknout koleno, takže se mi v tom místě začala tvořit krvavá skvrna. Jako by někdo nabil krvavou a poslal mi ji přímo do kolene. Pivo to dalo dohromady. Následovalo pár dalších her a pár dalších piv. Podařilo se mi i někoho trefit a jednou dokonce trefila moje zbraň spolubydlícího v momentě, kdy mi do ní pán doplňoval plyn. To se mi stalo několikrát a já působil, jako někdo kdo ten plyn schválně někde na tajňáka fetuje. Což mimochodem dovedlo můj mozek na jednu věc.

Když si představíte, že ste fakt ve válce, dejme tomu, že vám velí někdo, kdo tomu rozumí protože je třeba od puberty guma po tátovi co byl taky guma nebo má třeba jen hodně hodin vodehranejch v counter strike, tak stejně ten fakt, že někde čekáte než se objeví jinej týpek z druhýho týmu, hájící jejich zájmy a pošle vám pár do ramen zad a prdele, tak je to dost na hovno pocit. Naprosto chápu, že vojáci ve válkách berou různý svinstva. Vono když seš v tomhle prostředí, v relativně blbý situaci a víš, že můžeš prostě chcípnout, tak asi nasypat se perníkem je v tu chvíli nejlepší řešení a když už to koupíš, tak ti ten heroin dá chvíli voraz a pak taky třeba zácpu. Nicméně tady to nebylo potřeba, tráva se vypotila z těla stejně rychle jako piva a ta kocovina se kterou sem vlastně přijížděl. Byla to skvělá zábava a následný posezení v nějaký hospodě někde na jižáku byl důvod, proč mě jednodenní válka totálně vodrovnala. Nikdy nechci nikde válčit, ale na tenhle zkurvenej paintball musíme znova. Bubaklife

About The Author

Leave a reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *