Select Page

Crocs like i don´t give a fuck

Už asi šest let mám něco, čemu řikám chorvatskej turista starter kit. Kit je složenej z módních tílek, který za ty roky vypadaj, jako když v nich pekař právě dodělal sedmdesátidvou hodinovou směnu, slunečních brejlí a mýho nejoblíbenějšího kusu v mým šatníku, oranžové designové obuvi značky Crocs. Ano, jsou oranžové, jsou originální a podle mejch zkušeností, jsou i téměř nezničitelné. Nenosím je z důvodů, že by to bylo nějak módní, jen je to celkem pohodlná obuv na chození u mě doma po bytě, nebo jednou za čas k nějaký vodě. Praktickým páskem lze vytvořit provizorní podporu paty, což napomáhá ke snadnému zdolání obtížnějších terénů, pokud teda boty a noha v nich nejsou mokrý, pak můžete zdolávat leda tak piču, protože noha v botě příšerně klouže. Líbí se mi jejich design a s radostí opovrhuju všema, kteří si koupili laciný šmejdy někde v humanicu. Originál je totiž jen jeden, vy ignorantský blbouni. Ve skutečnosti, jsem jeden čas uvažoval, že bych si koupil ještě jedny, s instalovanou provizorní kožešinou, aby mi v zimě nebyla zima na pedály, ale nakonec zvítězil ten žídek ve mně a já zůstávám věrnej svým oranžovým parádám.

Průser nastane pokaždý, když si najdete novou čůzu a vona vám najednou z nějakýho důvodu, začne říkat, co máte a nemáte nosit, kolik barev na sobě je správný mít a nebo třeba to jak vypadaj vaše boty. Boty sou prostě boty a je potřeba, aby všechny holky co si myslí, že maj vkus věděly, že crocs jsou ty nejlepší boty na světě, hlavně když jsou oranžový. Nebo jak tvrdí moje nová bitch, cihlově oranžový. Včera jsme se byli koupat a já si nasadil tohle obuvnický ferrari na nohy a vzal jsem si k tomu ručník stejný barvy. Jasně, přesně ten, kterej jsem dostal asi před dvěma rokama k vánocům od mámy a darovanejm ručníkům se na barvu prostě nekouká. Sotva došlo na první nějakou výměnu názorů, konkrétně šlo o pošťuchování, ohledně kdo koho hodí do vody a proč je blbej nápad to dělat a bla bla bla. Načež jsem to vyrešil jen nepatrným decentním hozením otevřené lahve s vodou někam k její přítomnosti a byl voheň na střeše. Já se smál a ona když už nevěděla kam, začal píčovat mojí plážovou módní obuv. To by nebylo tak zlý, přece jen zásah otevřenou lahví s vodou ve mně vyvolal mnohem větší smích než v ní, její zlomyslnej diss na můj swag. Karma mě dohnala při následným překonávání skalního útvaru, kdy mi moje oranžový parády vypověděly službu protože byly mokrý jak vzrušená kunda a já se tam parádně rozplácnul. Průser nastal dneska ráno.

Včera jsem pochopitelně v mých plážových cihlově oranžových botách z jednoho kusu dořídil až domů a ráno jsem vyrazil do práce. Pochopitelně, kolegové v práci nejsou žádný týpci z pláže a písku v tom kanclu taky moc nemáme, tak jsem nechal oranžovou obuv značky crocs doma. U ní. Ty vole ta se mohla posrat. Od rána dostávám diss, že tenhle designovej peace of shit doma v žádným případě trpět nebude a pravděpodobně se kvůli tomu se mnou rozejde. Vlastně ani nevím, jestli má cenu se nějak omlouvat, nebo ji zkusit něčím uplatit, protože nejhorší pro chlapa v oranžových crocs botách je to, když mu buchta řekne. Buď crocsy nebo já.

Bubak crocodealwithmemotherfucker

About The Author

Leave a reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *