Select Page

GTA V Gameplay

Sedim na prdeli, kolem me je rusno. Vlastne asi stejne jako pokazdy co si sednu na prdel. At uz je to na zaplivanym nadrazi maskujici svou zaplivanost castecnou rekonstrukci nebo v hospode u stolu s holkou naproti a kamosem vedle. Noc vsude kolem nedokaze utlumit ten ruch, avsak dokaze rozsvitit silu individualit. Jen ty nejcharismatictejsi hajzlove dokazou svym vystupovanim osvitit tmavej sal. Jako kdyby jediny co by na cloveku vyzarovalo bylo jeho vlastni kouzlo charakteru. V tom pripade by na nekterejch mistech byla naprosta tma. Nastesti je tu svetlo. Mezi vyhaslejma podprumnernejma egama jeste stale funguje elektrina a ziskat svetlo je stejne snadny jako vosukat holku co nosi kruhy v usich. Nic proti holkam, nic proti kruhum, jen je tahle kombinace proste oznacujici. Cejch pici s kruhama v usich. Horsi cejch uz mel jenom Ten chlap z filmu Muz s cejchem smrti. Je na hovno bejt mrtvej. Stejne na hovno jako bejt v temnote a nevidet jediny svetlo ktery by ti urcilo smer. Slepci prehlizeji, hlupaci neposlouchaji a kdyz neslysi, tak nechapou. Proto jsem rad ze sedim na prdeli, chapu a sleduju smer svetel charakteru zijicich kolem me. Tmavy mista mizej, mapa se postupne odkryva a ja si musim dat jeste jedno brko. Hodiny zabavy se meni na hodiny nutnosti a utapeni se ve vlastnim pobaveni. Miluju GTA pet a dekuju tem kvuli kterejm ho dokazu vypnout a pak o tom tady nahulenej psat. Muj boze, ziju jako zvire a presto zvladam udrzet hranici kultivovanosti. Ke stesti mi chybi vysledek souboje mezi „jdi si zahrat“ nebo „zavri oci“… Zaviram je, usinam. Ke stesti nic nechybi… Bubak

About The Author

Leave a reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *